Jak začít podnikat: praktický návod, který by vám neměl uniknout

V tomto článku vás provedeme podnikáním krok za krokem. Dozvíte se, jaký typ živnosti zvolit, jak probíhá založení podnikání, jak fungují daně a povinné odvody a na co si dát pozor hned na začátku, abyste se vyhnuli zbytečným chybám. Ukážeme vám také, jak si od první zakázky usnadnit administrativu a mít podnikání pod kontrolou.

Nejčastější a zároveň nejjednodušší cestou, jak začít, je podnikání jako OSVČ. Tato forma je ideální pro freelancery, řemeslníky, konzultanty, kreativce i lidi, kteří chtějí podnikání nejdřív vyzkoušet.

Ve většině případů vám bude stačit volná živnost. Ta je nejjednodušší na založení , nevyžaduje žádné speciální vzdělání ani praxi, stačí splnit základní zákonné podmínky a můžete začít.

Pozor ale na jednu věc, pokud máte větší podnikatelské plány, specifické služby nebo řemeslo, je vždy dobré si předem ověřit:

Už na začátku je potřeba se rozhodnout, zda budete podnikat na hlavní, nebo vedlejší činnost. Toto rozdělení má vliv hlavně na placení sociálního a zdravotního pojištění.

Pokud je podnikání vaším hlavním zdrojem příjmů, jedná se o hlavní činnost. Jestliže podnikáte například při zaměstnání, studiu, rodičovské dovolené nebo důchodu, půjde o vedlejší činnost, která je administrativně i finančně méně náročná.

V tuto chvíli už víte, v čem chcete podnikat a jaký typ živnosti budete vykonávat. Potřebujete si založit živnost, abyste mohli své podnikání odstartovat. Dnes už to zvládnete kompletně online, klidně z domova a bez obcházení úřadů.

Počítat je potřeba také se správním poplatkem ve výši 1 000 Kč (800 při elektronickém podání), který zaplatíte při ohlášení živnosti. Pokud budete podnikat v rámci více oborů volné živnosti, poplatek hradíte pouze jednou. Další činnosti si pak můžete u volné živnosti přidávat bez dalších nákladů. Poplatek zaplatíte v případě, že si doplňujete činnosti ze seznamů živností vázaných či řemeslných (případně žádáte o další koncesi).

Nejrychlejší cestou je založení živnosti přes Portál živnostenského podnikání. K přihlášení využijete Identitu občana. Po přihlášení vyplníte Jednotný registrační formulář, ve kterém uvedete své osobní údaje, přiložíte přílohy, vyberete obory podnikání a nastavíte místo podnikání. Pokud začínáte jako OSVČ, ve většině případů použijete adresu svého trvalého bydliště.

V případě, že vyplníte Jednotný registrační formulář, nemusíte se hlásit na dalších úřadech. Díky Jednotnému registračnímu formuláři se zároveň přihlásíte na svoji zdravotní pojišťovnu, na finanční úřad a Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Podrobný postup, jak založit živnost krok za krokem, najdete v našem článku. 

Pokud vám z nějakého důvodu online založení nevyhovuje, můžete si živnost založit také osobně na živnostenském úřadě nebo na dálku poštou. V těchto případech je potřeba počítat se správním poplatkem 1 000 Kč.

Jako OSVČ máte povinnost odvádět daň z příjmů, zdravotní pojištění a sociální pojištění. Kolik přesně zaplatíte, závisí především na tom, kolik si vyděláte a jakým způsobem své příjmy a výdaje evidujete. Samotná sazba daně z příjmů činí 15 %, ale výsledná daňová zátěž se může výrazně lišit podle zvolené metody. 

Právě způsob evidence příjmů a výdajů má velký vliv na výši daní a odvodů, proto se vyplatí věnovat tomuto rozhodnutí dostatek pozornosti hned na začátku podnikání.

Podle zákona o daních z příjmů máte jako živnostník několik možnosti, jak příjmy z podnikání zdanit:

Více informací o tom, jak fungují skutečné výdaje, paušální da nebo paušální výdaje a kdy se vyplatí, najdete v tomto článku.

Každá z možností má svá specifika, výhody i omezení a hodí se pro jiný typ podnikání. Správná volba vám může ušetřit čas i peníze.

Základ daně si můžete snížit několika způsoby. V daňovém přiznání si můžete odečíst:

Plné znění najdete v § 15 zákona o daních z příjmů.

Při podnikání na hlavní činnost máte povinnost platit zálohy na sociální i zdravotní pojištění už od prvního měsíce po založení živnosti. Tyto zálohy jsou stanovené zákonem a platí bez ohledu na to, zda se vám podnikání daří, nebo jste ve ztrátě. Minimální zálohy na sociální pojištění v roce 2026 činí 5 720 Kč.

U vedlejší činnosti je situace odlišná. V prvním roce podnikání zpravidla žádné zálohy neplatíte a výše pojistného se stanoví až zpětně podle skutečně dosažených příjmů v přehledu pro Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Pokud jste v posledních pěti letech nepodnikali, vztahuje se na vás u sociálního pojištění tzv. odpuštění záloh na první dva roky. Neznamená to ale, že byste sociální pojištění neplatili vůbec, pojistné se pouze nehradí průběžně a po podání přehledu ho doplatíte zpětně podle dosažených příjmů.

U zdravotního pojištění platí přísnější pravidla. Při podnikání na hlavní činnost musíte zálohy platit vždy od začátku podnikání, a to i v případě, že jste v posledních letech nepodnikali. Minimální zálohy na zdravotní pojištění v roce 2026 činí 3 306 Kč.

Naopak při vedlejší činnosti zálohy na zdravotní pojištění platit nemusíte a pojistné se opět vypočítá až podle skutečných příjmů.

Pokud jste během roku podnikali jako OSVČ, a to i jen po část roku nebo jako vedlejší činnost, máte povinnost podat přehledy o příjmech a výdajích. Ty se odevzdávají jak zdravotní pojišťovně, tak České správě sociálního zabezpečení. Termíny jejich podání se vždy odvíjejí od toho, kdy a jakým způsobem jste podali daňové přiznání.

U sociálního pojištění navazují lhůty přímo na daňové přiznání. Standardně platí, že přehled musíte podat nejpozději do tří měsíců od konce zdaňovacího období. Pokud ale daňové přiznání podáte elektronicky po uplynutí této lhůty, prodlužuje se termín na čtyři měsíce. V případě, že za vás daňové přiznání zpracovává daňový poradce, máte na podání přehledu až šest měsíců.

Přehledy o příjmech a výdajích se, stejně jako daňové přiznání, podávají povinně elektronicky prostřednictvím datové schránky.

Přehled můžete ČSSZ doručit několika způsoby: vyplněním online formuláře na ePortálu ČSSZ, zasláním souboru (například PDF) přes e-podatelnu nebo datovou schránku, případně vyplněním formuláře, jeho vytištěním a osobním či poštovním doručením na příslušnou OSSZ.

U zdravotní pojišťovny je postup o něco jednodušší. Přehled můžete podat elektronicky nebo v papírové podobě, konkrétní možnosti se liší podle jednotlivých pojišťoven. Vždy ale platí, že přehled je nutné odevzdat nejpozději do jednoho měsíce od termínu pro podání daňového přiznání.

Daňové přiznání musí podat každá OSVČ, a to bez ohledu na to, zda podniká na hlavní, nebo vedlejší činnost. Nejjednodušší a zároveň povinnou cestou je dnes elektronické podání. 

Daňové přiznání vyplníte online na portálu Moje daně, který spravuje Ministerstvo financí ČR. Portál vás celým procesem provede krok za krokem a automaticky upozorňuje na chyby nebo chybějící údaje.

Do portálu se můžete přihlásit pomocí Identity občana, datové schránky nebo přístupových údajů od Finanční správy. 

Co musím udělat první, když chci začít podnikat jako OSVČ?

Musíte si ohlásit živnost a získat živnostenské oprávnění. To můžete udělat online přes Portál živnostenského podnikání. V případě, že vyplníte Jednotný registrační formulář, se automaticky přihlásíte na svoji zdravotní pojišťovnu, na finanční úřad a Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). 

Jaké jsou rozdíly mezi hlavní a vedlejší činností?

Hlavní činnost znamená, že podnikání je vaším hlavním příjmem a platíte plné zálohy na zdravotní a sociální pojištění; vedlejší je při zaměstnání, studiu nebo důchodu a zálohy jsou většinou nižší nebo odložené. 

Jaké jsou možnosti zdanění pro OSVČ?

Můžete zvolit paušální daň, paušální výdaje nebo skutečné výdaje. Každá varianta má jiné výsledné daňové náklady a administrativní náročnost. Podrobněji jsme to rozebrali zde. 

ZDROJE: