Jaká je splatnost faktur ze zákona?

V tomto článku si srozumitelně vysvětlíme, co o splatnosti říká český zákon, jaké jsou vaše nároky, když se platba opozdí, jaká je maximální splatnost faktur a proč je v roce 2026 automatizace fakturace už prakticky nutností.

V českém právním řádu upravuje splatnost faktur ze zákona primárně Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.). Ten rozlišuje, zda fakturujete soukromé osobě, firmě, nebo státu. 

Pokud ve smlouvě výslovně nesjednáte termín úhrady, cena za zboží nebo službu je splatná do 30 dnů: 

Toto je základní lhůta, která chrání vaše cashflow v případě, že ve smlouvě chybí konkrétní datum.

Maximální splatnost faktur by standardně neměla přesáhnout 60 dnů. Splatnost faktury delší než 60 dnů může být pouze tehdy, pokud se na tom strany výslovně dohodnou a není to vůči věřiteli zvláště nevýhodné.

Vztahy s veřejnoprávními korporacemi (B2G): Pokud dodáváte službu/zboží státu, kraji nebo obci, je maximální splatnost 30 dnů. Prodloužit ji lze na 60 dní jen ve zcela výjimečných a odůvodněných případech.

Určitě jste si všimli, že splatnost faktur 14 dní je v Česku jakýmsi nepsaným standardem. Je důležité vědět, že toto číslo není nikde v zákoně napevno dáno. Je to prostě zvyk, který vyhovuje oběma stranám. Je to dostatečná lhůta na to, aby účetní stihla platbu odeslat a dostatečně krátká na to, aby dodavatel nečekal na peníze věčnost.

Jakmile uplyne splatnost faktury, je dobré situaci řešit co nejdříve a nenechávat ji bez reakce. Zákazník mohl na platbu jednoduše zapomenout, faktura se mohla ztratit nebo přehlédnout. Někdy se ale může stát, že narazíte na dlužníka, který svou povinnost zaplatit odkládá nebo ji vůbec neplánuje splnit.

Zákazníka můžete na nezaplacenou fakturu upozornit už první den po splatnosti, nejčastěji se však první upomínka posílá do 7 dnů po splatnosti. Stačí krátké připomenutí e-mailem nebo telefonicky. Podrobně jsme o tom, jak psát upomínky, psali v tomto článku.

Pokud první upomínka nepomůže a faktura stále není zaplacená, je vhodné zákazníka znovu kontaktovat. Tentokrát už buďte důraznější a jasně upozorněte na možné následky nezaplacení, například na úroky z prodlení, smluvní pokutu nebo případné vymáhání dluhu soudní cestou.

Cílem je dát najevo, že situaci řešíte a že nezaplacenou fakturu nenecháte bez reakce.

Pokud zákazník nezaplatí ani po opakovaných upomínkách, existují další kroky, jak dluh vymáhat.

Jednou z možností je zveřejnění dlužníka v registru dlužníků. Tento postup je ale možné použít pouze u právnických osob (firem), nikoli u fyzických osob kvůli ochraně osobních údajů.

Dalším krokem může být předžalobní výzva. V ní dlužníka informujete, že pokud dluh neuhradí, budete jej vymáhat soudní cestou. Výzvu je vhodné poslat doporučeně nebo prostřednictvím datové schránky a musí být doručena alespoň 7 dní před podáním žaloby.

Pokud dlužník nezaplatí ani poté, můžete podat žalobu k soudu a domáhat se zaplacení dluhu soudní cestou. Na základě rozhodnutí soudu pak může být dluh vymáhán například prostřednictvím exekuce.

Podrobnější informace o jednotlivých krocích a postupu vymáhání dluhu najdete v samostatném článku.

Abyste se podobným situacím do budoucna vyhnuli, je dobré myslet na prevenci. Základem je písemná smlouva, ve které jsou jasně stanovené podmínky spolupráce a platby. V některých případech se vyplatí také požadovat zálohu předem.

Vyplatí se také prověřit si nového klienta. Podívejte se například do obchodního, živnostenského rejstříku nebo insolvenčního rejstříku či si vyhledejte více informací o firmě na internetu a sociálních sítích. Díky tomu můžete včas zjistit, zda je klient důvěryhodný.

Podle průzkumu Intrum stráví firmy vymáháním pohledávek v průměru 10 hodin týdně. To je neuvěřitelných 69 pracovních dnů v roce, které místo rozvoje podnikání „propálíte“ administrativou.

Vyfakturuj.cz tuhle zátěž vymaže z vašeho kalendáře:

Neplýtvejte desítkami dní ročně na papírování. Nechte Vyfakturuj.cz hlídat vaše faktury, zatímco vy budujete svůj byznys.

Faktura je tedy platná i bez data, jen se její splatnost řídí Občanským zákoníkem. Pokud na faktuře chybí datum, nastupuje zákonná lhůta 30 dnů. 

Ano, ale má to háček. V B2B vztazích (mezi firmami) je to možné jen tehdy, pokud se na tom obě strany výslovně dohodnou a není to vůči věřiteli „hrubě nespravedlivé“. Pokud dodáváte státu (B2G), je limit 60 dnů absolutní strop, který lze využít jen ve výjimečných případech.

Stav po splatnosti nastává ve chvíli, kdy uplyne poslední den lhůty, do které měl dlužník fakturu uhradit, a peníze stále nedorazily na váš účet. Při nezaplacení faktury v termínu vzniká nárok na úroky z prodlení od prvního dne po splatnosti, a to i bez předchozího upozornění. Zákonná výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

Pozor na převody. Peníze se považují za uhrazené v momentě, kdy jsou připsány na účet věřitele, nikoliv v den, kdy dlužník zadal příkaz k úhradě. 

Nárok na úrok z prodlení vzniká automaticky první den po splatnosti.