OSVČ jako vedlejší činnost v roce 2026

Rychlý přehled:

Podnikání jako OSVČ na vedlejší činnost znamená, že příjem, který z podnikání máte, není vaším hlavním zdrojem peněz. Tím je ve většině případů zaměstnání. Možnost podnikat na „vedlejšák“ je výhodná pro všechny, kteří chtějí rozjet svůj byznys, ale zároveň mít jistotu pravidelného příjmu ze zaměstnání.

Pokud ještě živnost nemáte, musíte si ji před zahájením podnikání založit. Vyřídíte to na živnostenském úřadě nebo online přes Portál živnostenského podnikání.

Při registraci rovnou uveďte, že budete podnikat jako OSVČ na vedlejší činnost, a nezapomeňte splnit oznamovací povinnosti vůči ČSSZ a zdravotní pojišťovně.

Než se vydáte na živnostenský úřad, vyberte si, do jakého druhu živnosti vaše podnikání spadá. Živnostenský zákon rozlišuje živnost ohlašovací a živnost koncesovanou.

S podnikáním začínáte ve chvíli, kdy na živnostenském úřadu zaplatíte správní poplatek. Jednotlivé druhy živností jsou:

Abyste mohli začít podnikat, je potřeba si na jakémkoliv živnostenském úřadu zřídit živnostenský list na vedlejší činnost. Jeho vyřízení vás přijde na 1 000 Kč. Při vyřizování živnosti volné si vystačíte s občankou. U živností řemeslných, vázaných a koncesovaných předložíte navíc doklad o odborné způsobilosti.

Zákon uvádí, že na vedlejší činnost můžete podnikat, pokud:

U podnikání při zaměstnání si zjistěte, zda potřebujete souhlas zaměstnavatele. V případě, že chcete podnikat ve stejném oboru, potřebujete zaměstnavatelův písemný souhlas. Pokud podepíšete konkurenční doložku, nesmíte pracovat ve stejném oboru ještě další rok po ukončení zaměstnání.

V případě, že jste státní zaměstnanec (například pracujete u policie, na ministerstvu nebo u jiné státní instituce), musíte mít souhlas vedoucího bez ohledu na to, v jaké oblasti chcete podnikat.

Na zdravotní pojišťovnu se přehledy podávají každý rok. Podle nich se vám určí záloha na pojistné. Také se z nich vypočítá přeplatek, nebo nedoplatek.

OSVČ na hlavní pracovní činnost musí povinně platit minimální zálohy na zdravotní pojištění, které například v roce 2026 činí 3 306 Kč (2025 činila 3 143 Kč).

U osob, které podnikají na vedlejší pracovní poměr, se rozlišuje:

Bez ohledu na výši příjmů musíte každý rok na ČSSZ podat přehled o příjmech a výdajích.

Platba minimálních záloh na sociálním pojištění je opět povinná pro OSVČ na hlavní pracovní poměr. Od července 2026 platí novela zákona a částka se snížila na 5 005 Kč (od ledna do června 2026 to bylo 5 720 Kč).

V případě podnikání na vedlejší činnost nemusíte na sociálním pojištění zaplatit ani korunu, pokud za rok 2026 nepřekročíte rozhodný příjem, který je stanoven na 117 521 Kč. Limit pro OSVČ na vedlejší činnost 117 521 Kč se na vás vztahuje pouze tehdy, pokud podnikáte celý rok. Jestliže jste začali podnikat například až v březnu, bude rozhodná částka nižší.

Jestliže tento příjem překročíte, budete v roce 2026 platit minimální zálohu něco přes 1 574 Kč. V prvním roce podnikání nehradíte žádné zálohy, jelikož nejsou z čeho vypočítat. Proto se pojištění doplatí jednorázově po podání daňového přiznání.

V dalších letech v případě překročení rozhodného příjmu platíte měsíční zálohy stanovené pro OSVČ na vedlejší činnosti. Po odevzdání přehledů se dozvíte, zda budete doplácet, nebo vám ČSSZ vrátí přeplatek.

K účasti na sociálním pojištění se můžete dobrovolně přihlásit.

Podnikání na hlavní a vedlejší činnost se rozlišuje zejména kvůli sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Zatímco OSVČ na hlavní pracovní poměr musí minimální stanovené zálohy platit vždy (i v případě, že je podnikání prodělečné), u osob na vedlejšák se zálohy vypočítávají z jejich skutečných příjmů.

Pokud jste alespoň část roku pracovali jako OSVČ, a to i na vedlejší poměr, musíte podat přehled o příjmech a výdajích na svoji zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení. Lhůty se odvíjí od toho, jakým způsobem jste podali daňové přiznání.

Data pro podání přehledů na sociální správu se odvíjí od podání daňového přiznání. Standardně se odevzdává do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Prodlužuje se však na 4 měsíce v případě, že bylo podáno po uplynutí 3 měsíců elektronickou formou. Na 6 měsíců se prodlužuje v případě, že daňové přiznání podává poradce.

Termín se odvíjí od toho, jak jste podali daňové přiznání. Přehled za rok 2025 se v roce 2026 podává nejpozději:

Nejjednodušší je využít ePortál ČSSZ, kde se vám část údajů může vyplnit automaticky.

Jakými způsoby můžete přehledy odevzdat?

Přehledy pro zdravotní pojišťovnu můžete doručit své zdravotní pojišťovně elektronicky, nebo papírově. Přesné informace najdete na stránkách svojí pojišťovny.

Za rok 2025 jsou hlavní termíny:

Daníte pouze rozdíl mezi příjmy a výdaji, a to sazbou 15 % do výše 36násobku průměrné mzdy (pro rok 2026 do 1 762 812 Kč). Vyšší část zisku se daní sazbou 23 %. Daňový základ můžete danit buď výdajovým paušálem, nebo skutečnými výdaji.

Danění výdajovým paušálem je oblíbené pro svoji jednoduchost. Nemusíte vést daňovou evidenci. Vyplatí se vám, pokud reálné výdaje nepřevyšují ty paušální.

Výdaje se počítají jako procento ze všech vašich příjmů bez ohledu na reálné výdaje. Procento, kterým se daní, se odvíjí od typu živnosti:

Danění podle skutečných výdajů se vám vyplatí, pokud vaše reálné výdaje převyšují výdaje paušální. Nejčastěji se k tomuto způsobu uchylují podnikatelé, kteří prodávají zboží. V tomto případě musíte vést daňovou evidenci. Jedná se o přehled příjmů, výdajů, majetků a dluhů OSVČ.

Sazba daně z příjmu je 15 % a počítá se ze základu daně, kterou tvoří pět tzv. dílčích základů:

Ať při výpočtu daňového základu vycházíte ze svých faktur nebo z dat účetního, pokud váš daňový základ překročí v roce 2026 částku 1 762 812 Kč (2025: 1 676 052 Kč), budete danit 23 %.

Základ daně si můžete snížit několika způsoby. V daňovém přiznání si můžete odečíst:

Plné znění najdete v § 15 zákona o daních z příjmů.

Povinnost podat daňové přiznání se týká nejen OSVČ, které mají podnikání jako hlavní činnost, ale také těch, které podnikají na vedlejšák.

Záleží na důvodu, proč podnikáte na vedlejší činnost. Obecně vzniká povinnost podat daňové přiznání, pokud vaše roční zdanitelné příjmy přesáhnou 50 000 Kč nebo vykážete daňovou ztrátu. Pokud ale podnikáte při zaměstnání, je důležitý nižší limit: máte-li vedle příjmů ze zaměstnání další příjmy podle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů vyšší než 20 000 Kč za rok, musíte podat vlastní daňové přiznání.

Daňové přiznání se podává do 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období. U OSVČ je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, a tak byste dokumentaci v roce 2026 měli odevzdat do 1. dubna. Toto datum je důležité pro všechny, kteří daňové přiznání odevzdávají písemně (odnesete jej osobně na finanční úřad nebo jej pošlete poštou).

Vzhledem k tomu, že od roku 2023 musí mít podnikající subjekty zřízenou datovou schránku, mohou daňové přiznání v elektronické podobě odevzdat až o měsíc později. Tedy do 2. května 2026. V případě, že spolupracujete s daňovým poradcem, přiznání odevzdáváte nejpozději 1. července 2026. Při odevzdání v červenci postačí, když má u sebe daňový poradce daňové přiznání a plnou moc.

Důvodů, proč z hlavní činnosti přejít na vedlejší, může být hned několik. Z hlavní na vedlejší přecházíte v momentě, kdy během podnikání uzavřete se zaměstnavatelem pracovní poměr, ze kterého za vás bude odvádět zdravotní a sociální pojištění. Dalším případem je, pokud je vám do 26 let a začnete studovat, případně jdete do důchodu. Podle zákona o důchodovém pojištění se stáváte OSVČ na vedlejší činnost, když:

Jestliže se rozhodnete jít na vedlejší činnost, musíte tuto skutečnost nejpozději do 8 dnů ohlásit na živnostenském úřadě. Ten by měl o změně informovat okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Pro klid v duši si ale toto ještě sami ověřte. Vyhnete se tak zbytečným sankcím.

Zvažujete, zda si k zaměstnání zřídit ještě živnostenský list na vedlejší činnost? Vedlejší činnost s sebou nese výhody i nevýhody.

➕ výše záloh na zdravotní pojištění se vypočítává podle vašeho skutečného příjmu

➕ zálohy na sociální pojištění nemusíte platit vůbec, pokud máte nižší zisk, než je tzv. rozhodná částka

➕ v případě záloh na sociální pojištění se výše vypočítává podle skutečného příjmu

➕ přivýdělek k zaměstnání

➖ nemůžete platit paušální daň

➖ daňové přiznání za vás neřeší zaměstnavatel, musíte si ho vybavit sami

Podnikání na vedlejší činnost může být příjemným přilepšením k vašemu platu. Výhodou je, že se výše záloh odvíjí od vašeho skutečného příjmu, a tak zbytečně nepřeplácíte.

Podnikání na vedlejší činnost je dobrý způsob, jak si přivydělat nebo si podnikání nejdřív vyzkoušet. Oproti hlavní OSVČ můžete mít výhodnější podmínky pro odvody, pořád je ale potřeba hlídat termíny, přehledy a správně evidovat své příjmy.

S administrativou vám může pomoct Vyfakturuj.cz. Fakturu vystavíte během chvilky, máte přehled o zaplacených i nezaplacených fakturách a podklady pro účetní můžete jednoduše vyexportovat.

Vyzkoušejte Vyfakturuj.cz zdarma a mějte fakturaci při vedlejším podnikání pod kontrolou.

Zákon OSVČ nenařizuje mít speciální podnikatelský bankovní účet, stačí vám i soukromý. Nicméně z praktického hlediska se to doporučujeme. Oddělení soukromých nákupů od podnikatelských příjmů a výdajů vám neuvěřitelně usnadní tvorbu daňového přiznání a případnou kontrolu z finančního úřadu.

V momentě, kdy zanikne váš hlavní zdroj příjmů (zaměstnání), přestáváte splňovat podmínky pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti a vaše podnikání se automaticky stává činností hlavní.

Tuto skutečnost musíte nahlásit příslušným institucím v zákonných lhůtách:

Od měsíce, ve kterém ke změně došlo, musíte začít platit minimální měsíční zálohy pro hlavní činnost.

Zdroje: