Psychoterapie jako podnikání: Jak nastavit cenu, hranice a funkční praxi

Ještě po třicítce se pohybovala ve světě fúzí, akvizic, velkých firem a finančních analýz. Dnes Dominika Čechová vede soukromou psychoterapeutickou praxi a pomáhá začínajícím terapeutkám a terapeutům postavit tu vlastní. Z korporátního prostředí si přitom nepřinesla jen zkušenosti s tabulkami a řízením procesů, ale také přesvědčení, že ani pomáhající profese se neobejde bez zdravých hranic, odpovědnosti a podnikatelského uvažování.

Dominika se dlouhodobě zapojuje také do jednání o legislativním ukotvení psychoterapie mimo zdravotnictví, čtyři roky působila ve vedení České asociace pro psychoterapii a založila uzavřenou facebookovou skupinu Psychoterapie v privátních praxích, která dnes sdružuje více než dva tisíce lidí.

V rozhovoru otevřeně mluví o tom:

Z nadnárodní firmy jsem si přinesla smysl pro “štábní kulturu” a zaměření na zákazníka-klienta. Mám ráda, když jsou věci souladné, autentické a… profesionální. Snažím se svou praxi částečně automatizovat, ale zároveň musím zůstat osobitá vzhledem k povaze mých služeb. Někdy je to zajímavé vyvažování.

I když jsem před lety utíkala pryč od excelových tabulek, v psychoterapeutickém světě jsem se k nim zase ráda vrátila a využila své schopnosti strukturovaně pracovat s daty i v trochu odlišné oblasti. Pomáhá mi to s organizací praxe, která je při vyšších stovkách sezení ročně a desítkách nových klientů komplikovaná. 

Pracovat v pomáhající profesi je samozřejmě velké privilegium a pro mě i skutečné povolání. Ale pojí se s tím mnoho specifických výzev, které musíme překonat: nepomůžeme všem, neumíme všechno, nedokážeme vždy zachránit, nejsme pro každého tou nejlepší volbou atp. Pokud bych brala svou profesi jen jako poslání, mohla bych rychle sklouznout do vyhoření – na světě je tolik potřebných lidí, kterým bych mohla pomáhat doslova až do roztrhání těla! 

Jako psychoterapeuti ale musíme znát a ctít své hranice. Podnikání mi umožňuje hranice lépe nastavovat a pracovat tak, abych byla pro své klienty dlouhodobě dostupná v dobré fyzické a mentální kondici. K tomu potřebuji být také adekvátně ohodnocená. Chci mít dobrý pocit z částky, kterou si za své služby účtuji – aby odpovídala času, energii i průběžnému vzdělávání, které do své profese investuji. Vnímám to jako součást odpovědnosti vůči sobě a vůči klientům.

Mnoho freelancerů ale nemusí nutně být podnikateli: možná se pohybují tak trochu v šedé zóně, kde sice mají živnostenský list, ale přesto mohou působit vlastně jako zaměstnanci. 

Každopádně převzít odpovědnost vyžaduje sebedůvěru, znalost svých výhod oproti konkurenci, ale také vědomí limitů a omezení, která v dané profesi máme.

Svým mentees, kteří chtějí vstoupit do samostatné praxe dávám otázky ohledně toho, jak – a jestli! – jsou ochotni takovou odpovědnost na sebe vzít a jak jsou připraveni na období, kdy to třeba bude finančně velmi nestabilní a nepředvídatelné.

U psychoterapeutů určitě hraje roli to, že se jedná o pomáhající profesi. Pracujeme s lidmi, kteří jsou v nějaké nepohodě, nouzi, zažívají neštěstí. Většina odborníků do naší profese vstupuje s vysokou úrovní empatie, ochotou a schopností pomáhat a soucitem pro méně privilegované skupiny obyvatelstva. Máme tedy občas problém účtovat adekvátní odměnu, protože nám to naše morální kompasy “komplikují”.

Já jsem toto dilema vyřešila strukturovaně. Pravidelně spolupracuji se Sociální klinikou, což je neziskovka, která zprostředkovává psychoterapii lidem, kteří si jí z finančních důvodů nemohou dovolit. Vždy mám v portfoliu klientů alespoň jednu osobu, které své služby poskytuji zcela zdarma. Je to pro mě po všech stránkách příjemnější řešení, než s každým klientem dohadovat speciální cenu či slevu.

Svou energii také věnuji do větších projektů v oblasti duševního zdraví: stála jsem u zrodu preventivních programů zdravotních pojišťoven – pomáhala jsem oslovovat nové terapeuty a tvořit celý systém spolupráce mezi psychoterapeutickou asociací, jednotlivými poskytovateli psychoterapie a veřejnými zdravotními pojišťovnami. Po pěti letech nyní v systému pracuje více než 1600 živnostníků, kteří své služby s příspěvkem pojišťovny poskytují více než 60.000 klientům. 

V mentoringu jsem ale šla jinou cestou. Protože předávám zkušenosti komerční – jak dobře vést soukromou psychoterapeutickou praxi – pracuji také za komerční ceny. Ale vzhledem k tomu, že moje cílovka jsou začínající terapeuti, necítím se komfortně v tom, žádat po každém stejnou částku. 

Rozhodla jsem se tedy pro hybridní, solidární přístup: mám nastavenou minimální cenu (která mi pokryje náklady na pronájem místnosti a základní odměnu), ale doporučená hodinová sazba (pro skupinovou práci) je 50% částky, kterou si daný terapeut sám účtuje. Tím se snažím být dostupná i pro regionální terapeuty, kteří pracují za jiné částky než si můžeme dovolit v Praze. Podporuji tím zároveň i kolegiální solidaritu. Je to nový přístup a docela mě baví ty diskuze kolem něj.

Klasickou chybou je kalkulovat pouze s klientskými setkáními. Naše profese po nás vyžaduje celoživotní vzdělávání, supervize, dokumentaci. Setkání s klientem je klíčové, ale každé setkání doprovází příprava před setkáním, zápisy po setkání, dokumentace pro pojišťovny, fakturace, zadávání a kontrola záznamu DeePsy (systém terapeutické zpětné vazby), občasná komunikace mimo sezení, komunikace s potenciálními klienty atp.

Hodně terapeutů si při přechodu do soukromé praxe toto neuvědomuje a pak také bohužel neúčtuje, což opět může vést ke chronické frustraci, nechuti s praxí pokračovat až do celkového vyhoření.

Ano, marketovat praxi, která je založená na citlivosti a jedinečnosti každé spolupráce je výzva. Po letech praxe mám již zavedené jméno – většina klientů do terapie mi přichází na základě referencí od stávajících nebo bývalých klientů. To mě samozřejmě těší nejvíc, protože klient, který takto přijde už o mě hodně ví, je motivovaný, má naději, že se spolupráce může vydařit – což jsou všechno pozitivně sebenaplňující se proroctví. Zároveň jsem měla možnost vystupovat v několika podcastech, mluvit a psát o tématech, která mě zajímají a budovat i veřejné povědomí o tom, jak v praxi pracuji a co ode mně mohou klienti očekávat.

Na začátku praxe jsem ale také byla v situaci, že jsem žádné klienty ani zkušenosti neměla . Řešila jsem to zaměřením na cílovou skupinu, kterou jsem osobně nejvíce znala – o své práci jsem mluvila se svými známými v korporátu, oslovovala jsem zdravotníky, kteří pracovali s mou cílovou skupinou (tehdy zejména funkční zaměstnanci nadnárodních firem s dočasnými psychickými obtížemi – vyhoření, ztráta smyslu, rozpady vztahů atp.). Svou značku jsem si budovala postupně, ale také aktivně. A s tím pokračuji i nadále, protože mluvit o své práci mě neustále moc baví!

Mentoringové služby propaguji spíše okrajově, doplňkově a i zde využívám především kanály osobního sdílení, tvořím komunitu psychoterapeutů, sdílím s nimi informace o dění v oboru, doporučuji jim kvalitní literaturu atp. Lidé, kteří mě pak oslovují s žádostí o mentoring o mě většinou již dlouho vědí a považují mě za důvěryhodnou osobu. To je (nejen) v naší branži základ dobré spolupráce.

Svou praxi mám dnes postavenou tak, že nepracuji víc než 6 klientských hodin denně zhruba 4 dny v týdnu. S klienty se už nepotkávám později odpoledne, ani večer. To už přenechávám mladším kolegům a kolegyním, kteří třeba nemají rodinu nebo jsou z jiných důvodů ochotni pracovat dlouhé dny. To ovšem neznamená, že bych pracovala skutečně jen 6 hodin! Naopak – neustále něco dodělávám, tvořím, upravuji, připravuji!

O tom, jak poradenské podnikání dále škálovat samozřejmě přemýšlím neustále. Ale často se dobírám k podobným závěrům, že ze své práce prostě nechci udělat produkt nebo e-book a ležet u toho na pláži na Bali. Mě by to nebavilo! S lidmi pracuji ráda a moc mě to naplňuje. Finančně jsem ve svém věku zabezpečená tak, že můžu žít plnohodnotný život a každodenní práce je pro mě dobrou strukturou dne. Luxus nevidím v drahých dovolených nebo kabelkách, takže pro ně se nechci v práci strhat. 

O tom, jak poradenské podnikání dále škálovat samozřejmě přemýšlím neustále. Ale často se dobírám k podobným závěrům, že ze své práce prostě nechci udělat produkt nebo e-book a ležet u toho na pláži na Bali. Mě by to nebavilo! S lidmi pracuji ráda a moc mě to naplňuje. Finančně jsem ve svém věku zabezpečená tak, že můžu žít plnohodnotný život a každodenní práce je pro mě dobrou strukturou dne. Luxus nevidím v drahých dovolených nebo kabelkách, takže pro ně se nechci v práci strhat. 

Zároveň ale digitální produkty beru jako skvělou vizitku, trailer, ukázku toho, jak by se mnou začínající terapeut mohl pracovat i osobně. Snažím se tedy do této oblasti proniknout, pracovat se svými zkušenostmi, přemýšlet o tématech více do hloubky. Chvilku jsem se nechala strhnout i AI nástroji, ale zejména v oblasti psaní jsem od toho rychle ustoupila – bralo mi to radost z tvoření, z autorské invence. Tak teď spíše hledám čas a prostor, jak si myšlenky opět po staru tříbit a do textu promítat obsahovou kvalitu nad kvantitou. SimpleShop mě v této oblasti hodně posunul svými možnostmi prodeje různých dokumentů nebo školení, které ale svým tempem těžko stíhám. Léto se vždy snažím na tuto oblast soustředit, něco nového se naučit, vytvořit nějaký produkt a celý další (školní) rok pak z toho těžit. Je to ale celá další profese a těším se, až bude více lidských agentů a manažerů, které by to “nasazování” a promo dělali za mě. V tom je pro mě nejslabší místo.

Když jsem objevila SimpleShop a Vyfakturuj.cz, hodně mě to posunulo. Automatický fakturační systém jsem sice používala už několik let předtím, ale kombinace faktur a e-shopu je ještě o level výš. Objednávání nových klientů mám vyřešeno přes web. Zapnu a vypnu kalendář podle toho, jakou mám volnou kapacitu. Fakturace dělám přes Vyfakturuj.cz – klienta jednorázově zavedu, a opakované faktury pak jen pár kliky “kopíruji”, takže je to skutečně za pár vteřin hotovo. Párování s bankou jsem si také nastavila automaticky, takže jen sleduji, když se někdo opozdí a případně po pár dnech klikám na vystavení upozornění.

Opět jsem dlouhodobě v dilematu, zda tuto administrativní práci nepředat plně nějaké aplikaci, nebo virtuální asistentce, ale docházím k tomu, že to prostě nechci pouštět z ruky.

V psychoterapii má vše svůj význam, a jestli mi klient/ka zaplatí hned po odchodu ze dveří nebo po třech výzvách za několik týdnů je zajímavým tématem k rozhovoru o tom, jak to mezi sebou vztahově máme, jak si dosavadní spolupráci hodnotí, či zda se tato forma “selhávání” ukazuje i v nějakých jiných vztazích nebo situacích.

Takže to beru tak, že k mé profesi to patří a jen si to snažím maximálně zjednodušit.

Nástroj nebo aplikace, bez které by vaše podnikání zkolabovalo? Apple zařízení a cloudové sdílení mezi počítači/iphonem, Vyfakturuj.cz, DeePsy.cz.

Kdybyste měla zítra začít podnikat od nuly v úplně jiném oboru, jakou jednu dovednost byste vsadila jako svou největší zbraň? Odvaha-odolnost-odpovědnost

Jedna byznysová rada, kterou byste dala svému mladšímu já v den, kdy dostalo živnostenský list? Kdyby energie byla voda, dobře si rozmysli, kam jí naliješ a hlavně u toho nebryndej!

Zažila jste situaci, kdy jste musela klienta (přímého nebo v mentoringu) odmítnout? Ano – z důvodu nesouladných očekávání, v terapeutické praxi zejména proto, že klient byl tak vyčerpaný, že neměl kapacitu na terapeutickou práci – potřeboval ošetření ve zdravotnictví a větší stabilizaci.

Jak si jako freelancer nastavit byznysové filtry na lidi, se kterými chceme a nechceme pracovat? Snažím se pracovat se svou intuicí a postupně si ji “trénovat” a zároveň sebe vést k tomu, abych své intuici včas uvěřila. U většiny problémů, které jsem v životě zažila byla první tělesná reakce “bacha” a já ji hlavou přebila ve smyslu “to dám!”.

I pomáhající profese potřebuje jasně nastavené hranice, odpovídající cenu a funkční procesy. Podnikatelské myšlení totiž práci neubírá lidskost ani empatii, naopak pomáhá chránit vlastní energii, předcházet vyhoření a dlouhodobě poskytovat klientům kvalitní služby.

Aby bylo podnikání udržitelné, nestačí do ceny započítat jen čas strávený přímo s klientem. Každou konzultaci doprovází také příprava, následné zápisy, komunikace, fakturace, odborná dokumentace, supervize nebo průběžné vzdělávání. Právě tato často neviditelná práce tvoří významnou část služby, přesto na ni řada odborníků při nastavování své sazby zapomíná.

Dobře nastavená cena proto není projevem sobectví ani překážkou v pomáhání. Je jedním z nástrojů, díky kterým může odborník svou práci vykonávat profesionálně, s dostatkem času a energií bez dlouhodobého pocitu, že dává víc, než se mu vrací.

Čím méně času strávíte nad fakturami, kontrolou plateb a upomínkami, tím více ho můžete věnovat klientům a vlastní práci. S Vyfakturuj.cz můžete vystavování faktur, párování plateb i opakovanou fakturaci výrazně zjednodušit.

Zaregistrujte se na Vyfakturuj.cz a mějte svou fakturaci pod kontrolou bez zbytečné administrativy.

Dominika Čechová, M.A.